Superkritická extrakce
Superkritická extrakce pomocí CO2
Superkritická extrakce je metoda, pomocí které se získávají prospěšné látky z rostlin a přírodních materiálů. Za nejefektivnější a nejšetrnější způsob extrakce (zjednodušeně řečeno - vyluhování) se považuje extrakce za pomoci oxidu uhličitého.
Tento plyn se při teplotě nad 31 ºC a po stlačení na 73.9 atmosfér stává takzvanou superkritickou tekutinou, která se používá podobně jako kapalné rozpouštědla. Při výrobě extraktů je tedy CO2 stlačen z plynného stavu a zahříván na teplotu vyšší než je jeho kritická teplota. V této podobě je přiváděn do extraktoru, kde prochází vrstvou předem připraveného rostlinného materiálu a rozpouští v sobě žádané látky - oleje, barviva, silice, atd. V následujícím procesu jsou od sebe oxid uhličitý a výluh odděleny. Touto metodou vzniká 100% čistý, přírodní extrakt z rostlin, který je zbaven všech nežádoucích látek, jako jsou například pesticidy, herbicidy a plísně.
Rozdíl mezi superkritickou extrakcí CO2 a rozpouštědly
Extrakci je možno provádět mnoha způsoby, za pomocí různých tekutých rozpouštědel, jako například ethanol, petrolether a podobně. Tyto rozpouštědla velmi často vedou ke snížení kvality koncového extraktu, protože v něm zůstávají nečistoty a zbytkové látky. Extrakty získané za pomocí superkritické extrakce CO2 jsou ve srovnání s rozpouštědly vyjímečně čisté a narozdíl od tekutých rozpouštědel nezanechává CO2 ve výsledném výtažku žádné stopy. Tato metoda extrakce se řadí k tzv. Zeleným technologiím.
Využítí:
Farmacie
Kosmetický průmysl
Výživa
Potravinářství- extrakty z koření, chmelové extrakty
Oxid uhličitý je ve srovnání s ostatními rozpouštědly:
* Zdravotně nezávadný
* Nehořlavý
* Netoxický
* Cenově dostupný
* Neoxiduje